Program ÉTA: Nejčastější důvody nedoporučení návrhů projektů k podpoře ve 3. VS

Z procesu hodnocení návrhů projektů přijatých do 3. veřejné soutěže Programu ÉTA lze definovat následujících pět nejčastějších důvodů
pro nedoporučení návrhu projektu k podpoře:


  • SHUV – Návrh projektu nevyhověl v oblasti čerpání inovačního potenciálu společenských, humanitních nebo uměleckých věd (SHUV)

Velká část neúspěšných návrhů projektů “ztroskotala” na tom, že nebyla založena na využívání znalostí a kompetencí SHUV pro výzkumné účely. Některé návrhy projektů postrádaly příslušné SHUV expertizy v řešitelském týmu nebo byly metodologicky zaměřené čistě na technologickou část (zejm. programování) bez propojení na SHUV východiska.

Podpořeny nemohly být návrhy projektů, které sice míří svým pozitivním dopadem na společnost, ale výše uvedené SHUV kompetence a metodické postupy výzkumu nebyly integrální součástí návrhu projektu do takové míry, že by bez nich nebylo možné projekt řešit. Při určité míře zobecnění lze konstatovat, že velká část nedoporučených návrhů byla založena v jádru na výzkumu a vývoji technologickém (často např. vývoj softwaru) a SHUV disciplíny (formou metodologických postupů či přítomností expertů v řešitelském týmu) buď nebyly přítomny vůbec anebo jako doplněk, kdy navíc často z popisu bylo zjevné jejich “umělé” připojení. 


  • NEJISTOTA – Návrh projektu nevyhověl v principech aplikovaného výzkumu v oblasti výzkumné nejistoty

Častým důvodem nepodpoření byla skutečnost, že návrh projektu neobsahoval tzv. výzkumnou nejistotu, a nemůže tedy být považován za výzkumný projekt dle Frascati manuálu. Zejména nebyly doporučeny k podpoře návrhy projektů, jejichž podstata byla vyhodnocena jako zcela jistě dosažitelná za uvedený čas a za uvedených nákladů bez známek nejistoty tohoto dosažení. Pouhá rutinní výzkumná služba, byť sofistikovaná, nemůže být bez kreativního uchopení a určité míry nejistoty co do výsledku považována za projekt aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje.

Zatímco rizika projektu je dobré identifikovat a zaujmout opatření pro jejich předcházení nebo snižování, výzkumná nejistota je ve výzkumném záměru nezbytnou součástí. V návrzích se objevovaly často dva extrémy – explicitní popis, že nejistota žádná neexistuje a tudíž se fakticky nejedná
o výzkum, protože dosažení výsledků všech činností je dopředu jasné a jisté (často pouhá měření, sběr informací či dat a jejich analýza) anebo explicitní popis, ze kterého byla zjevná nedomyšlenost řešení a z toho vyplývající faktická nejistota samotného navrhovaného provedení. Obecně však panuje nejasnost pojmu výzkumné nejistoty a TA ČR s tímto poznatkem bude dále pracovat.


  • NOVOST – Návrh projektu nevyhověl v prokázání novosti svého výzkumného záměru

Dalším důvodem nepodpoření byla skutečnost, že mnohé návrhy projektů neposkytly základní rešerši existujících či obdobných řešení, aby na tomto pozadí mohla vyniknout novost návrhu projektu podávaného do soutěže. Zároveň tím nebylo zcela vyloučeno, že v případě poskytnutí podpory nedojde k vyvíjení duplicitního produktu. Doložení novosti a neotřelosti navrhovaného řešení vůči stávající praxi – zahraniční či domácí – musí být dostatečně objasněno v návrhu projektu. Relativně často se objevovaly případy, kdy hodnotitelé odkázali na existující řešení (zejména v zahraničí),
o kterém ovšem v samotném návrhu projektu nebyla žádná zmínka.


  • APLIKOVANÝ VÝZKUM – Návrh projektu nedoložil, že odpovídá principu projektu aplikovaného, tedy orientovaného na praktické řešení

Ne příliš ojedinělá “chybovost” se vyskytovala i v oblasti celkové koncepce návrhu projektu, která nevedla k pozitivní změně definovaného problému, ale „pouze“ k rozšíření znalosti o problematice, nezřídka končící jen akademickými publikačními výstupy. Takový návrh projektu spíše odpovídal podstatě tzv. základního výzkumu, který z prostředků TA ČR nelze podpořit. K podpoře nemohly být doporučeny ani ty návrhy projektů, které jen velmi vágně objasňovaly způsob a míru spolupráce s aplikačním partnerem.

Relativně velká část nedoporučených návrhů projektů se zabývala potřebným a zajímavým tématem, mnohdy i s vidinou jasné pozitivní společenské změny. Nicméně samotný návrh projektu nepřinášel odpovědi na logické dotazy při hodnocení – tedy JAK daný plánovaný výstup (např. kniha, souhrnná výzkumná zpráva či workshop) pomůže nastolit příslušnou změnu, tedy jakým způsobem se bude pracovat (i po ukončení financování projektu) s plánovanými výstupy ve smyslu dosažení pozitivních společenských změn.


  • METODOLOGIE – V návrhu projektu byly nedostatečně popsány výzkumné postupy

Mnohé návrhy projektů v této soutěži neuspěly, protože jejich metodologie byla natolik vágní, že nebylo možné posoudit, zda se skutečně jedná
o výzkumný projekt (dle náležitostí Frascati manuálu). V mnoha případech tím pádem nebylo možné ani spolehlivě posoudit, zda náklady a žádaná veřejná podpora jsou adekvátní vůči tomu, čeho a jakým způsobem má být dosaženo.