Rozdíly v odměňování žen a mužů jsou oblastí, jíž se TA ČR věnuje dlouhodobě. S cílem přispět k jejich zmírnění se na tuto problematiku zaměřuje v organizacích uchazečů o podporu ve vyhlašovaných veřejných soutěžích již od roku 2019. Nejprve se tak stalo v rámci Programu ZÉTA, následně i ÉTA. Analýza o stavu odměňování byla v organizacích zařazena mezi možné podklady pro jejich bonifikaci v rámci kritéria „pokročilá personální politika“. Tato nanalýza byla provedena prostřednictvím nástroje Logib, který zajišťuje měření potřebnou validitu.
Nástroj Logib byl vyvinut ve Švýcarsku, kde je využíván tamější federální vládou jako povinná součást procesu přihlašování o státní zakázky. Jeho uzpůsobení pro české prostředí bylo zajištěno Ministerstvem práce a sociálních věcí v rámci projektu 22 % K ROVNOSTI. Expertní tým tohoto projektu také napomáhá českým organizacím s prováděním analýz rozdílů v odměňování, jejíž výsledky následně slouží jako podklad pro cílená opatření.
Výsledky analýzy rozdílů v odměňování v TA ČR
Spolupráce projektu 22 % K ROVNOSTI s TA ČR přispěla k otevření otázek rovného odměňování v řadě institucí provádějících výzkum. V zájmu kultivace svého vlastního organizačního prostředí i snahy být příkladem pro další instituce, si TA ČR následně nechala od projektového týmu zpracovat vlastní analýzu odměňování včetně proškolení v práci s nástrojem Logib.
Prvním rokem, který byl zpětně z hlediska rozdílů v odměňování v TA ČR analyzován, byl rok 2019. Do analýzy byly zahrnuty kmenové i projektové příjmy a úvazky. Průměrný rozdíl mezi platovým ohodnocením pracujících žen a mužů, tzv. gender pay gap, činil 4,2 % v neprospěch žen. Tento rozdíl ovšem nebyl vyhodnocen jako statisticky významný, jelikož identifikované rozdíly v odměňování u obou pohlaví nebyly systematické. Následně analyzované roky přinesly o něco horší výsledky (rozdíl 7,1 % v roce 2020, 8,3 % v roce 2021 a 5,7 % v roce 2022). Tyto platové rozdíly již byly vyhodnoceny jako statisticky významné.
Ačkoli se jedná o znatelné rozdíly, v rámci pracovních organizací České republiky jsou tyto výsledky stále nadprůměrně dobré. A to i na poli veřejné správy, kde se obvykle z důvodu odměňování na základě platových tabulek nerovnosti nepředpokládají. Podle českých průzkumů této sféry (např. Sociologický ústav AV ČR 2018) vyplývá, že k nerovnostem v odměňování ve veřejné správě může docházet například zařazováním žen a mužů s obdobnou kvalifikací, zkušenostmi a náplní práce na konkrétní pozice a při přiřazování tabulkových tříd k jednotlivým pozicím. Dále mohou nerovnosti vznikat v rámci nastavování výše osobního příplatku a odměn. Zde sehrávají často roli genderové stereotypy – například vnímání muže jako živitele, s čímž se pojí přisuzovaná potřeba vyššího výdělku.
Z podrobnějších analýz TA ČR vyplynulo, že je třeba věnovat největší pozornost věkové skupině 30–49 let, v níž jsou platové rozdíly nejvýraznější. Tato situace odpovídá i obecnějším trendům na trhu práce. Je spjata s faktem relativně dlouhé rodičovské dovolené v ČR, na niž nastupují v 98 % ženy. Přispívá k ní také nedostatek široce dostupné péče o děti mladší tří let a dalších institucionálních opatření, která by umožňovala plnohodnotné zapojení žen s malými dětmi na trhu práce. Přestože mají platy zaměstnanců a zaměstnankyň v čase zpravidla tendenci růst, u pečujících na rodičovské dovolené se tak neděje. Zejména v případě delších kariérních pauz se ženy mohou vracet na nižší pozice, než z jakých na mateřskou/rodičovskou dovolenou odcházely.
Možné postupy zaměstnavatelů, které povedou ke zmírnění dopadů rodičovství na pracovní dráhy žen a rozdíly v odměňování, si vyžadují za těchto podmínek komplexní přístup, jenž se vedle platové politiky a praxe, soustředí i na možnosti sladění práce s péčí o děti. TA ČR například nabízí osobám na rodičovské dovolené možnost kontinuální spolupráce, která jim umožní zůstat zapojeny do pracovního života. Může se jednat o ad hoc výpomoc i trvalou spolupráci.
Výše uvedená data dokládají značné zmírnění rozdílů odměňování v TA ČR mezi lety 2021 a 2022. Tohoto zlepšení dosáhla především pomocí kariérního řádu zavádějícího pravidla odměňování na základě přidané hodnoty práce vykonávané v jednotlivých pracovních rolích a koncepčnímu zvyšování platů s ohledem na výše platů ostatních zaměstnanců. V monitorování genderových rozdílů v odměňování, prostřednictvím nástroje Logib, bude TA ČR pokračovat i v následujících letech. Pozornost bude stejně tak věnována systematické analýze příčin možného vzniku rozdílů, aby bylo možné je za pomoci vhodných opatření odstranit.