Problémy spojené s otevřeností vědeckých výsledků a technických inovací se v posledních týdnech dostaly díky coronavirové pandemii do popředí. Co má být dostupné a kdy? Jak nastavovat práva duševního vlastnictví v oblastech, které jsou financovány z veřejných zdrojů? Tyto a mnohé další otázky si dnes nekladou jen odborníci na autorské právo a ochranu duševního vlastnictví.
Výše uvedené otázky nejsou v ICT ničím novým. Open Source je termín, se kterým se někdy setkal skoro každý uživatel výpočetní techniky. Výzkum a inovace v oblasti ICT mají dlouhou tradici otevřených přístupů. Tyto problémy představují nemalou výzvu také pro poskytovatele podpory. Násobně složitější problém pak představují pro mezinárodní konsorcia financující výzkum napříč Evropou. Jedním z nich je také ERA-Net cofund CHIST-ERA, zaměřený na podporu výzkumu v oblasti ICT. Součástí tohoto 28 členného konsorcia je také Technologická agentura České republiky. Cofundové schéma je způsob financování výzkumu a vývoje, který koordinuje témata na evropské úrovni a ta je pak spolufinancuje z evropských a národních zdrojů. CHIST-ERA existuje již 10 let, přesto až nyní konsorcium přistoupilo ke krokům, které by měly vyústit ve formulaci společného přístupu k otevřenosti vědeckých poznatků.
Prvním krokem bylo dotazníkové šetření, které zmapovalo přístupy v jednotlivých agenturách. Více než polovina agentur konsorcia CHIST-ERA má svou vlastní politiku Open Access[1] (16 z 25 agentur), většina agentur může pokrýt náklady na publikace v režimu Open Access (19 z 25 agentur), menší část z nich pak podporuje otevřené sdílení dat v online repozitářích (13 z 25 agentur). Agentury dále využívají různé nástroje na podporu Open Science u svých podpořených projektů např. začlenění kritérií Open Science do hodnocení nebo poskytnutí služeb jako Open Access archiv či platforem pro otevřené sdílení dat.
Začátkem března bylo v Bernu uspořádáno setkání k problematice Open Science, jehož cílem bylo formulovat první kroky vedoucí k utvoření společné politiky Open Science v rámci ERA-Net cofundu CHIST-ERA. Technologická agentura České republiky se v červenci roku 2019 stala členem pracovní skupiny CHIST-ERA COS zaměřené na tuto problematiku. Její členové se v Bernu měli možnost setkat s mezinárodními experty a prodiskutovat s nimi aktuální situaci v evropské politice Open Science.
Zcela zásadní roli v určování směřování současné politiky Open Science hraje Evropská komise, a to dvojím způsobem – vydáváním legislativních aktů a formulací konkrétních podmínek financování výzkumu a vývoje (především v programu Horizont 2020). Za účelem zlepšení praxe směřující k otevřenosti ve výzkumu a inovacích je třeba umožnit přístup k volně dostupným vědeckým publikacím, již v rané fázi sdílet vědecké výstupy, dodržovat FAIR (Findable, Accessible, Interoperable, Reusable) principy u sdílení dat, umožnit reprodukovatelnost výsledků, zapojit společnost a také klást důraz na společenskou odpovědnost. K umožnění těchto kroků bude potřeba vyvinout vhodnou infrastrukturu a zlepšit vzdělávání a dovednosti v oblasti Open Science.
Alea López de San Román z DG R&I ve svém vystoupení zdůraznil, že v připravovaném rámcovém programu Horizont Evropa je Open Science zasazená následujícím způsobem: otevřený přístup k vědeckým publikacím bude povinný (stejně tak jako v H2020), Data Management Plan v souladu s FAIR principy bude nově také povinný a otevřený přístup k datům bude prosazován jako standard u vědeckých projektů, mohou však existovat výjimky. Články 2, 10 a 35 Horizontu Evropa se věnují problematice a stanovují výše uvedené povinnosti.
Koordinaci politik Open Science v jednotlivých evropských zemích podporuje také vznik minimálních evropských standardů pro tuto oblast. Jedná se například o již výše zmíněné FAIR principy či certifikace důvěryhodných repozitářů dat CoreTrustSeal, které jsou uznávané napříč Evropou. Problematikou koordinace politik poskytovatelů v oblasti Open Data se zabývají tři různé iniciativy: Belmont Forum e-Infrastructures & Data Management, Science Europe a European Open Science Cloud.
Hostitelská švýcarská agentura SNSF má svou Open Data Policy od roku 2017. Agentura si vytyčila za cíl do konce roku 2020 publikovat 100 % výstupů jí podpořeného výzkumu v režimu Open Access. V roce 2019 dosáhli 71 %. Katrine Milzow (SNSF) zdůraznila: „We strongly believe that openness is part of excellence.” Za klíčovou pak označila změnu v kultuře a způsobech práce. SNSF podpořila vlastní politiku také spoluprací na úrovni jednotlivých vědeckých komunit zřízením ambasadorského programu. Agentura probíhající změny posiluje také tím, že výzkumným týmům platí osobní náklady pro přípravu/tranzici dat. Dále je také signatářem DORA, deklarace vystupující proti nadužívání a nesprávnému užívání bibliometrických postupů (impact factor) pro hodnocení vědy. Důraz na práci s komunitou, vytváření podmínek pro změnu a její následnou implementaci je pro agenturu zásadním prostředkem pro dosažení větší otevřenosti ve vědě. I tyto kroky mohou sloužit jako inspirace pro Českou republiku.
Jako hlavní problém současné praxe v oblasti ICT byly označeny nepublikované negativní výsledky, data, algoritmy, procesy, software, metodologie, peer-review, šedá literatura, návrhy projektů a další, jak vyzdvihla Emma Lazerri z platformy OpenAIRE. V ICT dále existují specifické výzvy k řešení např. software s otevřeným zdrojovým kódem bez průvodního textu častokrát není reprodukovatelný a bez identifikátoru není ani citovatelný. Data a sdílený software by se měly řídit zmiňovanými FAIR principy.
Již v roce 2012 vydala Evropská Komise Doporučení o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání, kde je členským státům doporučeno vymezit jasné politiky pro šíření vědeckých publikací a výzkumných údajů, které vznikly v rámci výzkumu financovaného z veřejných prostředků, a otevřený přístup k nim. Priority České republiky v oblasti Open Access byly později stanoveny v Národní strategii otevřeného přístupu ČR k vědeckým informacím na léta 2017–2020.
Technologická agentura České republiky podporuje aplikovaný výzkum. V této oblasti okamžité a nediskriminační sdílení výsledků výzkumu není vždy žádoucí s ohledem na zvyšování konkurenceschopnosti. Výstupy v podobě vědeckých publikací jsou v aplikovaném výzkumu druhotné. Pokud se projekty rozhodnou pro publikaci ve formě Open Access nebo zvolí otevřenou licenci u jiných typů výsledků, TA ČR tuto aktivitu podpoří v souladu s principem poskytnutí výsledků veřejně financovaného výzkumu širší veřejnosti. V Programu KAPPA, financovaném z fondů EHP a Norska, nadto existuje u všech odborných článků vzešlých jako výsledek výzkumného projektu povinnost zajistit otevřený přístup, a to způsobem Green Open Access nebo Gold Open Access. Každý výzkumný projekt financovaný z tohoto programu musí také připravit vlastní plán správy dat (Data management plan).Otevřenost jakožto základní předpoklad pro excelenci ve vědě je principem, který je zdůrazňován napříč evropským výzkumným prostorem. TA ČR v současnosti čerpá inspiraci jak u zahraničních agentur, tak i v mezinárodních projektech, na kterých se podílí. V současné chvíli agentura pracuje na formulování vlastního postoje k politikám Open Science.
¹ V oblasti ICT se pod pojmem “Open access” neskrývá pouze publikování ve vědeckých časopisech, ale rovněž publikování kódu, případně celého SW